Vyhledávání


Výhledy budoucí osobní mobility

Jan Macek, ČVUT v Praze, FS - CVUM

 

Příspěvek se snaží objasnit možná řešení současného tlaku politiků v EU a některých skupin obyvatel na snížení uhlíkové stopy z dopravy jakožto příspěvek Evropy k redukci obsahu plynů, působících na skleníkový efekt v atmosféře Země. Rozebírá okrajové podmínky, dané subjektivními přáními i reálnými možnostmi fyziky, chemie, ekonomie průmyslu i spotřeby. 

 

Celostní (holistické) posouzení všech dopadů je nanejvýš žádoucí, zejména pro případ dogmaticky vynucovaného „jedině správného“ evropského řešení formou čistě bateriových, v budoucnosti i vodíkových vozidel s vyloučením spalování. Dočasné spalování fosilního zemního plynu se připouští jen v energetice a váhá se kolem jednoznačné podpory bezemisní jaderné energetiky, která však v současné taxonomii nespadá do obnovitelných zdrojů.

Pro optimální řešení je však nutné věnovat pozornost všem dopravním módům s přihlédnutím k  vlastnostem z hlediska spotřeby energie a tvorby emisí nejen na vozidle samotném i v řetězci výroby a distribuce nosičů energie, ale také v životním cyklu vozidel. Zde se musí posuzovat i časový průběh přechodu k optimálnímu řešení, spojenému kromě výměny vozového parku s předcházející výrobou nových vozidel a recyklace starých i s budováním nových zdrojů primární energie a potřebné infrastruktury. Potřebný čas zabere nejméně 25 let, během nichž se však budou vyvíjet okrajové podmínky (objevy nových technických řešení, dostupnost a ceny potřebných materiálů, přístup veřejnosti k mobilitě i energetice obecně atp.).
Bateriové elektromobily jsou ohledně skleníkových plynů v průběhu životnosti dnes zaváděných vozidlových technologií stejně škodlivé jako současná vozidla na pohon fosilními palivy – pokud nejde o země s velmi příznivými podmínkami pro energetický mix a tím i emisní faktor, jak potvrzují analýzy GreenNCAP i ČVUT. Násilně ideologicky  vnucovaná elektromobilita totiž nezahrnuje např. emisně špinavou výrobu materiálu baterií s dominancí díky cenám v Číně.
Pozvolný náběh nové mobility, spojený s odsunem termínu zákazu prodeje spalovacích motorů, by byl nanejvýš užitečný z hlediska celkových emisních nákladů přechodu. Umožnil by také postupné přijímání a zavádění nových poznatků a technologií s přijatelnými náklady.
Proto by byla namístě technologická neutralita politického zadání a strategické plánování přechodu, nikoli orientace na krátkodobé cíle a s nimi spojené rozhodování o dotacích jen do určitých segmentů ekonomiky. Racionální řešení spočívá v kompromisu při hledání optimální akumulace elektrické energie pro vozidla, a to i mimo baterie, tedy v alternativních syntetických palivech. Při očekávané reakci veřejnosti je nutno vzít v úvahu, že podíl zemí EU na světových emisích skleníkových plynů klesá pod 8%, podíl dopravy činí na nich kolem 25% a restrikce především individuální mobility uvnitř EU nemohou mít na ně viditelný dopad.
Nerespektování těchto fakt způsobí v exportně orientované ekonomice EU omezení konkurenceschopnosti vůči novým globálním hráčům s následky pro sociální politiku, nárůstem nezaměstnanosti a možných nežádoucích tlaků na změnu politického systému. 

22. 6. 2023